Nástropní malba z r. 1945

Nástropní malba z r. 1945

Malbu nechal zhotovit v roce 1945 na vlastní náklady tehdejší zdejší duchovní P. Jan Kubiska. Jako zhotovitele si vybral akademického malíře a restaurátora Jiřího V. Jelínka, který již v chlumeckém kostele pracoval, a to během restaurace interiéru  v roce 1942, kdy zde odkryl řadu fresek, které do té doby byly zabíleny a nikdo o nich v té době  nevěděl. Fresky obnovil a zachoval je tak budoucím generacím. Do té doby byla k vidění jen freska v chrámové kupoli.

Jiří Jelínek je zaznamenán  např. jako objevitel románských maleb kostela v Albrechticích u Týna n. Vlt. nebo jako autor nástěnné malby v kostele v Majdaleně a  v kupoli kostela sv. Ducha z r. 1944 v Římově. Jeho práce v jižních Čechách spadají do období druhé světové války, zatím pátráme po dalších informacích z jeho života. Freska je signována J.V.Jelínek a v jejím pravém dolním rohu můžeme vidět malířův autoportrét. Nalevo od něj je jeho pomocník Malíř Husička. Od něj ještě existuje v Chlumu v soukromém vlastnictví několik obrazů.

Ústředním tématem je děkovné procesí  za ukončení druhé světové války. Všechny postavy v něm jsou autentické osoby. Je zde postava kněze, vikáře P.Jana Kubisky v žlutém vyšívaném ornátu.P.Kubiska  působil 49 let v chlumské farnosti,pomáhal lidem duchovně i materiálně za obou světových válek a byl mezi lidmi velice ctěn a oblíben. Spoluprožíval zde osudy rodiny arcivévody Františka Ferdinanda d´Éste. Je pohřben na místním hřbitově. Na fresce za ním je postava muže v černém oděvu s černým motýlkem a notami v ruce – hudebník Miroslav Stránský. Absolvoval pražskou konzervatoř, v Chlumu působil od r. 1913 – jako varhaník, sbormistr pěveckého sboru Ozvěna, dirigent  sklářské dechové kapely, skladatel, úspěšný učitel hudby, organizátor kulturního života v Chlumu. Zemřel v 53 letech v září 1945.

 Po pravici kněze jde fousatý hajný František Matoušek. Dáma v klobouku je místní učitelka ručních prací Antonie Lišková, jejíž nádherné výšivky je možno ještě dnes obdivovat na zachovalém oltářním ubruse. Po její levici jde farská hospodyně paní Mauseová, po její pravici pak   hodinář a znalec místní historie Karel Kalvas.  Jeho žena  Bohumila  donedávna sedávala při mších v lavici pod freskou. Vedle pana Kalvase   je zobrazen štíhlý muž s vysokým čelem,  kostelník pan Václav Svoboda. V čele průvodu jsou čtyři ministranti, otočený z nich má býti František Kadlec, jako poslední ze zobrazených osob zemřel v r. 2006. 

Hlavními postavami fresky jsou pak : Panna Maria v modrém závoji jako královna míru a před ní  klečící  patroni českého národa sv.Jan Nepomucký a kníže sv. Václav. P.Maria je obklopena anděli, z nichž jeden vypouští bílou holubici se snítkou olivové ratolesti v zobáčku. Motiv je převzatý z biblického příběhu o Potopě světa. Noem vypuštěná holubice se na archu vrátila zpět, s olivovou ratolestí v zobáčku. Noe tak poznal, že hladina vody opadává, ale holubice ještě nemá, kde zahnízdit. Katastrofa  skončila, ale následky ještě trvají. Tak i zde holubice symbolizuje konec katastrofy, konec války, ale s následky se teprve budeme muset vypořádat. Celý vesmír- nebe i země jsou na této fresce vděčni za mír. Zlo války značí scéna v levém dolním roku fresky- německý tank, plameny, dým, ohořelý strom. Dým přechází v jakoby prozářená oblaka, pod nimiž je přívětivá scéna výše zmíněného průvodu  s  Křížovou cestou, s mladými lipami, a chlumeckým kostelem.

Chlumecký kostel má díky postavě následníka trůnu arcivévody rakouského Františka Ferdinanda   d´Este a této fresce spojitost s oběma světovými válkami.